Možnosti využití jiných paliv pro pohon automobilů než benzínu a nafty se intenzivně studují a využití ethanolu jako náhražky či doplňku využíváme stále častěji. Jako možné palivo se testuje i vodík. Obdobné problémy řeší i výrobci leteckých motorů, které rovněž tlačí stále rostoucí ceny ropy. Tryskové motory však pracují v mnohem extrémnějších podmínkách, nežli jezdí naše automobily, takže i hledání náhražky je obtížnější. Standardním leteckým palivem je kerosín, což je směs uhlovodíků z ropy těžších než automobilový benzín a lehčích než dieselová nafta. Nahradit jej bionaftou, což je směs hořlavých sloučenin získávaných z rostlin, nepřichází v úvahu, protože během letu by toto palivo zmrzlo. Vodík můžeme použít s nepatrnými úpravami stávajících motorů, avšak nevýhodou je příliš snadná hořlavost a tudíž obtížné skladování během letu. Tvorba oblaků vodní páry vzniklých hořením vodíku by pak mohla narušit přirozené pochody v horních vrstvách atmosféry. Další možností je vyrábět palivo na míru hydrogenací uhlí, to je však jen nepatrný posun proti současnému stavu. Uvážeme-li vše, co zde bylo řečeno, jako nejnadějnější se nám musí jevit úsilí firmy Boeing, která pro svůj model č.787 připravuje velmi účinný tryskový motor na běžný kerosín. Co přinese vzdálenější budoucnost, je však těžké odhadnout.